Mezi přihlášenými díly se podle slov člena výboru Filmové nadace RWE & Barrandov Studia Kristiána Sudy objevují konečně i témata vyrovnávající se s poválečným odsunem sudetských Němců. „V každém kole hodnotíme projekty, které se jich nějak dotýkají. Nyní jsme jedno z nich mohli i ocenit. Zájem autorů o odsun sudetských Němců dokazuje, jak silně se potřebuje česká společnost s touto problematikou vypořádat. Přestože jde o událost, která se odehrála už před více než šedesáti lety, je to téma velmi živé a potřebné," konstatoval K. Suda. „Ze všech nyní oceněných projektů mohou vzniknout zajímavé celovečerní snímky, které nabídnou originální pohled na současné i minulé dění ve společnosti. Záleží však ještě na tom, jak se podaří autorům zpracovat jejich témata do podoby reralizovatelných filmových scénářů," doplnila členka správní rady nadace a producentka Barrandov Studia Helena Uldrichová.
V kategorii filmová povídka získal nadační příspěvek ve výši 110 000 Kč Alex Koenigsmark za dílo ČERNÁ KREV
Téma nalezl autor v reálné události z konce 18. století; nikoli aby její zvláštnost pouze popsal, ale aby se stala metaforou pro jeho současné sdělení. Tehdy bylo na základě procesu s domnělými kanibaly popraveno několik desítek lidí romské národnosti. Černá krev rekonstruuje hrůzný příběh štvanců, kteří se kvůli příslušnosti ke kočující menšině stali oběťmi přežitých, ovšem platných, středověkých zákonů. Nejde však pouze o další variantu příběhu na inkviziční téma – popisovaná doba byla zároveň kolébkou pravidelného vydávání novin a zpráv, tedy i zrození moderní honby za senzacemi. Vedle etnické animozity tak i role „bulvárního" tisku dávný příběh silně aktualizuje. Historické drama nabízí napětí a vizuální atraktivitu, která je příslibem vysokého koprodukčního a diváckého potenciálu.
O autorovi:
Alex Koenigsmark je zkušeným spisovatelem a scenáristou. Původně vyučený kameník a pozdější absolvent FAMU pracoval krátce jako dramaturg na Barrandově. Je autorem mnoha televizních scénářů − například Galoše šťastia (1986), Úsmev diabla (1987) nebo Největší z Pierotů (1990). Napsal rovněž známý fejeton Jak se stal Rockefeller miliardářem či novelu Chlast aneb Cesta sekčního šéfa k moři a román Siromacha (MF, 2007).
V kategorii filmová povídka získal nadační příspěvek ve výši 70 000 Kč Jaroslav Kovanda za dílo MARIA
Pozoruhodný příběh odehrávající se v oblouku 30 let ve stínu dvou politických režimů. Hlavní hrdinka Maria se jako národnostní – a navíc mimoděk zároveň ideologický – míšenec stane spolu s mnoha dalšími obětí střídajících se vládnoucích diktatur. Je spíše pasivním svědkem událostí, které poznamenávají její život. A přece ve složitém a mnohdy zdrcujícím příběhu má svou, snad nezničitelnou, váhu láska: Vždy se znovu a za nových situací dostává do popředí a čelí lhostejnosti. Historicko-filozofický příběh má velký potenciál stát se po odkrytí některých nosných vztahů silným celovečerním filmem.
O autorovi:
Jaroslav Kovanda je básníkem a publicistou. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, a poté se živil mj. jako učitel, korektor, kulisák a scénograf. V letech 1997–2006 vydával a byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno. Kromě literatury se věnuje malířství, sochařství a typografické práci.
V kategorii filmová povídka získal nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč Miroslav Hule za dílo ŘÍKALI MU VYDRA
Poutavý příběh představuje první část zamýšlené trilogie pro malé i velké rybáře. Miroslav Hule ve své povídce líčí příběhy malého pytláka v 50. a 60. letech 20. století. Autentický popis prostředí, plastické a životné charaktery, dramatičnost děje a originální uchopení tématu dospívání nabízejí velkou příležitost pro vytvoření „klukovského" filmu, který budou s napětím sledovat i dospělí.
O autorovi:
Miroslav Hule je jihočeský básník a prozaik. Absolvent ČVUT se stal v letech 1991 ředitelem Nakladatelství Růže v Českých Budějovicích. V roce 1992 založil v Třeboni Nakladatelství a knihkupectví Carpio. Mezi jeho díla patří básnická sbírka Ryby v síti noci (1979), historický přehled Rybníkářství na Třeboňsku (2003) a povídková kniha Vesnický dekameron.
V kategorii filmová povídka získal nadační příspěvek ve výši 45 000 Kč Karel Rada za dílo HOMO ILUSION
Mozaikovitě skládaný příběh hlavního hrdiny Marka se odehrává v rozmezí 20 let (1982– 2002). Marek balancuje mezi svou minulostí a současným životem. Snaží se najít útěchu mezi lidmi a pomocí halucinogenů i ve vlastním nitru; inspirací je mu i prastrýc Hans, který se jen stěží vyrovnává se svým osudem sudetského Němce. Homo Ilusion představuje pozůstatek ze scénáře, který autor plánoval jako svůj absolventský na FAMU. Příběh působí neotřele a popisuje samotnou dřeň, ať už životních situací postav či pozadí doby, v níž se tyto situace odehrávají.
O autorovi:
Karel Rada je znám jako český básník, prozaik, scenárista a dramaturg. Je autorem děl jako Připravte se na nejhorší (1994) či Oblamovka (2005). Z filmové tvorby pak jmenujme např. hrané cvičení Čekání na kojota (1998) nebo dokument do cyklu ČT Světozor Cesta do Nižního Novgorodu (2000). Autor byl Filmovou nadací RWE & Barrandov Studio oceněn již podruhé (Stará vlna).
V kategorii filmový scénář získal nadační příspěvek ve výši 70 000 Kč Jan Jurek za dílo MIKY
Scénář je příběhem čtrnáctiletého chlapce, který hledá sám sebe. Miky žije v rozvrácené rodině a mezi spolužáky se cítí nepatřičně a odlišně. Vyvrcholením jeho beznaděje a vzdoru se stane vulgární napadení třídní učitelky. Jan Jurek se snaží najít kořeny této události. Jeho cílem není šokovat, ale najít schopnosti a cestu k pochopení osobnosti chlapce, který se ani sám v chaosu svých impulzivních myšlenek nevyzná, k porozumění mezi dospělými a dětmi. Nadto díky svému potenciálu, který tkví v upřímnosti, znalosti problematiky a fabulační obratnosti, by mohl dobře oslovit současnou mládež.
O autorovi:
Jan Jurek je povoláním učitel. Patří mezi řadu zatím neznámých autorů, kteří přihlásili svůj projekt do výběrového řízení Filmové nadace RWE & Barrandov Studia. Jeho dílo však naznačuje, že jde o talentovaného autora.