Vítězové druhého kola výběrového řízení roku 2010
Vítězné projekty uspěly mezi celkem 88 žádostmi, které nadace do druhého kola výběrového řízení roku 2010 přijala.
„Při výběru scénářů je pro výbor nadace podstatná jeho literární kvalita. Ve srovnání s předchozími koly nám autoři zasílájí stále kvalitněji zpracované látky. Zavedení povinné explikace, ve které musí autoři vyjádřit svou představu o ztvárnění díla, se nám velmi osvědčilo," řekla Jolana Dvořáková, členka výboru Filmové nadace RWE & Barrandov Studio. „Členové výboru se pokoušejí při návrhu finanční podpory udržet stejný standard. Při rozhodování o ocenění proto přihlížíme k částkám rozděleným mezi srovnatelně kvalitní díla v předchozích kolech," dodala Dvořáková.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získal nadační příspěvek ve výši 120 000 Kč Roman Kozák za dílo RODINNÝ KRUH
Většina autorů, kteří se pokouší o analýzu sociálních vztahů současné rodiny, se obvykle vydává bezpečnou cestou realistických popisů v takzvaném sociálním filmu. Kozákův literární scénář se tomuto úskalí a lákavým klišé vědomě vyhýbá. Jeho snahou je poukázat na ustálené vzorce jednání a gest, které bývají příčinou vyhrocených a krizových stavů mezi jedinci. Generační konflikt osmadvacetileté svobodné matky je pro autora pokusem o vykreslení ustálených obrazů a schémat chování a jejich téměř nekonečného přenášení z generace na generaci. Stává se tak metaforou věčného návratu dramat vznikajících tam, kde vlastní vztahy samy o sobě suplují nenaplněnost životní perspektivy a snažení. Pro realizaci filmové podoby, jenž bude vyžadovat značenou míru syrovosti a autenticity, je nutné vyhledat shodně uvažujícího režiséra.
O autorovi: Roman Kozák vystudoval scenáristiku na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V současné době se snaží svému oboru věnovat. Nadace ocenila tohoto autora již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2009 za dílo Estráda praživlů, které bylo jeho absolventskou prací.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získala nadační příspěvek ve výši 120 000 Kč Evita Naušová za dílo MAMÁJA
Drogovou závislostí se zabývá poměrně dost látek, avšak málokterá popisuje i vedlejší problémy s tím spojené. O obětech drog autoři píší většinou jen statisticky a vynechávají další dopady, které užívání drog přináší. Příkladem je vliv na rodiny a především na rodiče narkomanek a narkomanů, zejména matky drogově závislých. Právě z pozice matky je vyprávěn příběh Evity Naušové Mamája. Situace vlastního potomka zalarmuje ženu, která by podruhé provdaná mohla jinak vést spokojený a klidný život, k pokusu o záchranu dcery i jejího nenarozeného dítěte. Matčina aktivita není jednoznačná, navíc vedená proti dceřině vůli. Autorka vědomě rezignuje na prvoplánově efektní rovinu příběhu. Úspěšně se tím vyhýbá nebezpeční sklouznout do povrchnosti nebo do snahy o senzaci či bulvarizaci. Navíc poukazuje na celou škálu postojů k narkomanům v rodině, a to od naprostého odmítnutí až po úplné sebeobětování. Naušová se zaměřila především na psychologickou rovinu. Snaží se o co nejvěrnější vykreslení postav, jejich motivací a vzájemných vztahů. To nebývá bez přímé zkušenosti s drogami nebo alespoň s drogami v rodině snadné. Autorce přitom nelze upřít poctivou snahu přiblížit téma co nejrealističtěji, upřímně a bez přehánění. „Není to nic, než beznadějný pokus jak přimět na drogách závislou dceru ke změně pohledu na svůj život", píše scenáristka v explikaci ke svému dobře napsanému dílu. Zmíněné „nic" se ve filmu může stát strhujícím příběhem.
O autorce: Absolventka dramaturgie a scenáristiky FAMU (2001) Evita Naušová je spolautorkou jednoho z nejúspěšnějších televizních seriálů, Ordinace v růžové zahradě, a rovněž i dalšího z populárních televizních seriálů Ošklivka Katka. Cenu nadace získala i v roce 2009 za projekt Jizvy.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získal nadační příspěvek ve výši 60 000 Kč Eugen Liška za dílo PŮLNOČNÍ MÍLE
Scénář si pohrává s klasickými odkazy k detektivním žánrům. V jeho zápletce touží úspěšný a stárnoucí spisovatel odkrýt pravdu o dávné vraždě. Vyprávění je založeno na subjektivních prožitcích hlavního hrdiny. Autor překvapuje především přesnými a rafinovanými dialogy a v neposlední řadě i bizarním světem své ústřední postavy. Stěžejním tématem je pro ni jeden ze základních lidských smyslů – čich. Ten ovlivňuje úvahy i jednání, která pak překračují hranice vymezené rozumovým poznáním. Lidské smysly zůstávají dle autora hlavním vodítkem k základní orientaci ve světě i v příběhu. Předložený scénář má být prvním ze zamýšlené detektivní pentalogie, v níž by jednotlivé smysly tvořily ústřední motivy.
O autorovi: Mgr. BcA. Eugen Liška (1981) je český scénárista a režisér. Absolvent filosofické fakulty University Karlovy – obor Komparatistika a FAMU – obor Scenáristika a dramaturgie. Je autorem scénářů k televizním filmům Daleko do Nashvillu (2008) a Herbert v ringu (2008). Režíroval několik krátkých filmů (film Úřední hodiny byl oceněn na Famufestu 2006 a MFSF Písek 2007). V roce 2009 byl za režii znělky Festivalu otrlého diváka oceněn v Cannes (Young Director´s Award) a Ludwigsburgu (Porsche Award). Publikoval v časopisech Film a Doba a Nový Prostor.
V kategorii literární příprava televizní dramatické tvorby do stopáže max. 50 minut získala nadační příspěvek ve výši 80 000 Kč Anna Mikulková za dílo HRA NA SCHOVÁVANOU
Filmů s tématikou alkoholismu a rozpadlých manželství s neblahým vlivem těžkých sociálních podmínek na děti z těchto rodin je natočeno mnoho. Jen zřídka jsou však podobné příběhy napsány podle syrové skutečnosti a bez sentimentality, moralizování a černobílého pohledu. Právě takové je ale dílo Anny Mikulkové. Jde přitom o komorní psychologický děj zachycující rodinu v mizerných poměrech, z nichž není východiskem ani sama smrt. Značnou předností textu je dokonalý popis situací bez zbytečného vysvětlování, logická návaznost textu i zřetelný profil postav. Zmíněné vyhrocené rodinné situace často spisovatele svádějí k vybočování z reálného půdorysu. Mikulková se toho vůbec nedopouští. Zachovává styl, scénář neztrácí na čtivosti, obejde se bez velkých gest a text je na každé stránce nesmírně napínavý. Citlivému režisérovi se zde nabízí velká šance na kvalitní film.
O autorce: Anna Mikulková v roce 2010 dokončila své studium na pražské FAMU. V současné době je na volné noze a spolupracuje s TV Nova. S režisérem Vítem Olmerem připravují realizaci scénáře Lehká jako dech, za který byla v minulosti nadací oceněna.
V kategorii literární příprava televizní dramatické tvorby do stopáže max. 50 minut získala nadační příspěvek ve výši 60 000 Kč Daniela Fischerová za dílo TO NEJLEPŠÍ NÁS JEŠTĚ ČEKÁ
Zkušeného autora by bylo jistě možné rozeznat i v případě anonymních přihlášek. Mezi takové bezesporu patří i Daniela Fischerová, přední česká dramatička a scenáristka, o jejíž úrovni nelze pochybovat. Tentokrát se rozhodla napsat vtipnou televizní detektivku v duchu Agathy Christie, bez vyšších psychologizujících ambic. Televizní tvorba vyžaduje jednoduchost realizace, kterou autorka naplňuje již rozumným rozhodnutím soustředit celý děj do jednoho místa rekreační ubytovny. S tím se snoubí i časová kondenzace. Celý příběh v podstatě probíhá během 24 hodin. Základem dobrého scénáře jsou samozřejmě jednotlivé postavy. Už z námětu je patrné zalidnění příběhu plnokrevnými charaktery, autorkou dobře odpozorovanými ze života. Z předloženého námětu ještě není úplně patrné, jak chce Fischerová slibně napínavý příběh přesně dostavět a doplnit nezbytným odlehčujícím humorem. V druhé polovině námětu se totiž omezila na spíš popis událostí. Ty bude muset divákovi předkládat z pozice zúčastněných postav, s prvky tajemství, postupným odhalováním a vrstvením napětí. Od takto erudované a pilné autorky však lze očekávat úspěšné dokončení projektu.
O autorce: Spisovatelka a dramatička Daniela Fischerová absolvovala v roce 1971 studium scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU. Od roku 1972 působila ve Filmovém studiu Barrandov,
v letech 1973–1974 jako odpovědná redaktorka Nakladatelství Orbis a poté ve svobodném povolání. Od poloviny 70. let se věnuje básnické a prozaické tvorbě pro děti. Za všechna díla jmenujme alespoň Jiskru ve sněhu (1999) a Duhové pohádky (2002). Jako dramatička se v roce 1979 představila hrou Hodina mezi psem a vlkem, řešící ve fiktivním procesu s básníkem Françoisem Villonem nadčasový konflikt umělce a společnosti (pro alegorické paralely s dobovou realitou byla hra po čtyřech reprízách zakázána a autorčina díla se po sedm let nesměla provozovat). Jinotajný kontext měly i pozdější hry (např. Princezna T., 1986, či Pták Ohnivák, 1999). Je autorkou řady rozhlasových her (Čeho se bojí mistr, 1978; Zapřený Albert aneb Příběh o žalu a lži, 1989 či Andělský smích, 1994). Z filmových scénářů krátkých, animovaných i celovečerních filmů pak určitě stojí za zmínku Neúplné zatmění, 1982, a Vlčí bouda, 1986 (s Věrou Chytilovou). Za svoji divadelní a rozhlasovou tvorbu získala domácí i mezinárodní ocenění.
V kategorii literární příprava televizní dramatické tvorby do stopáže max. 50 minut získal nadační příspěvek ve výši 20 000 Kč Ladislav Vejvoda za dílo ÚLET NA ZÁPAD
Autor námětu je pamětníkem doby, ve které se příběh odehrává a patří i mezi hrstku zasvěcených a nadšených historiků vojenského letectva v Československu. Příběh odehrávající se brzy po únorovém převratu v roce 1948 vychází ze skutečné události. Dramaticky dokumentuje velkou odvahu a profesionalitu pilotů, u nichž považovala nastupující diktatura za největší přečin jejich předchozí působení při osvobozování vlasti. Pro scénáristu i producenta je námět dokonalou předlohou ke vzniku mimořádně napínavého příběhu s výrazným morálním podtextem. Ač jde o dobovou látku, umožňuje i produkčně rozumnou realizaci.
O autorovi: Plukovník letectva v. v. Ing. Ladislav Vejvoda strávil svůj život v armádním letectvu v úseku inženýrské letecké služby. Prošel všemi funkcemi leteckého provozu od technika letounu až po post hlavního inženýra stíhacího letectva. Ve své profesi působil i v zahraničí. Věnoval se také historii letectví a byl v roce 1968 jedním ze zakladatelů Muzea letectví a kosmonautiky v Praze. Je autorem knihy Letecké příběhy jak je psal život, ve které popisuje pět desítek veselých i dramatických příběhů.