Vítězové prvního kola výběrového řízení roku 2009
„Na rozdíl od minulých let jsme zaznamenali více projektů, které se zabývají mezilidskými vztahy v současné společností. Patří k nim i tři oceněné scénáře. Jejich aktuálnost i forma vybízejí k originálnímu zpracování. Hluboká sociální témata byla navíc vždy pro diváky i filmaře lákadlem,\" konstatoval Štefan Uhrík, člen výboru Filmové nadace RWE & Barrandov Studio a dodal: „Už tradičně rovněž reagovala řada předložených děl na odsun sudetských Němců. Není tedy divu, že oceněná filmová povídka patří právě mezi ně. Svou formou a pojetím však slibuje v případě zdařilého zpracování scénáře netradiční a přitažlivý divácký zážitek.\"
V kategorii filmová povídka a námět získal nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč Pavel Kačírek za dílo SIROMACHA
Rozpracovaný námět Pavla Kačírka vychází ze stejnojmenného románu spisovatele a scenáristy Alexe Koenigsmarka. Odehrává se v letech 1945 až 1948 v našem západním pohraničí. Přesto není jen dalším příspěvkem mapujícím bolestnou historii po odsunu sudetských Němců. Siromachu (ukrajinské pojmenování kruté mytické bytosti) psal Koenigsmark jako thriller s vraždami a mnoha hádankami. Zároveň však dbal na vykreslení co nejpřesnějšího obrazu tehdejší epochy a světa, v němž se vše hroutí a většina hodnot se rozplývá ve smršti politických změn. Nyní bude na režisérovi Pavlu Kačírkovi, aby se pokusil předlohu adaptovat do scénáře a vyhnul se všem úskalím, která románová předloha autorům vždy předkládá.
O autorovi:
Pavel Kačírek je režisérem a scenáristou s bohatými zkušenostmi v žánru, který nabízí i případné zpracování Siromachy. Po dokumentu Kázání rybám (1998) natočil podle vlastního scénáře celovečerní thriller Nezvěstný (2003). Následoval detektivní film Zlá minuta (2005).
V kategorii filmový scénář získala nadační příspěvek ve výši 150 000 Kč Evita Naušová za dílo JIZVY
Scénář je mimořádný svou až trýznivou přímostí, autentičností a pravdivostí. Přináší přesný obraz vnitřních rozvrácených vztahů jedné rodiny. Hlavní hrdinka se po smrti matky na čas vrací do rodného domu ve zchátralém pohraničním městečku, aby zorganizovala pohřeb. Postupně přitom odkrývá minulost, jizvy letitých křivd uvnitř i vně rodiny. Každá z postav nese na duši stopy osudu, bezradnosti, samoty a trápení, kterým nedokázala čelit.
Text Evity Naušové však přináší ve druhé rovině i další potřebné téma – rozklad obce totiž koresponduje s rozloženými lidskými vztahy v opuštěných Sudetech, které se vzpírají být domovem těch, kteří sem přišli žít.
Dílu nechybí přesvědčivost, jakou obsahují velká sociální témata. Svou formou a jazykem je pozoruhodnou originální prací, která by v případě realizace českému filmu prospěla.
O autorce:
Absolventka dramaturgie a scenáristiky FAMU (2001) Evita Naušová je spolautorkou jednoho z nejúspěšnějších televizních seriálů, Ordinace v růžové zahradě, a rovněž i dalšího z populárních televizních seriálů Ošklivka Katka. Vítězný projekt Jizvy vznikl podle stejnojmeného románu, který autorka vydala v roce 2007.
V kategorii filmový scénář získala nadační příspěvek ve výši 160 000 Kč Iva Jestřábová za dílo SLÁVA VÍTĚZŮM
Na půdorysu road movie předkládá autorka komorní drama vystavěné na dvou vzájemně se podporujících liních. Jedna je motivována vztahem rodičů k dětem, druhá pak otázkou, kam až je člověk schopen jít, aby naplnil své vysněné cíle. Formálně je projekt kombinací objektivně podaného příběhu se subjektivním pohledem dokumentaristy Patrika, který je hlavní postavou děje. Právě on sleduje dva dospívající sourozcence tvořící taneční pár, který se chce dostat až úplně na vrchol. Zatímco jejich matka vydělává jako advokátka peníze, otec pečuje o domácnost a v postavení trenéra diktátora vede svou dceru a syna ke splnění vlastních nenaplněných ambicí.
Příběh je dobře vystavěn, má překvapivé zvraty a je promyšleně vygradován. A přitom nepostrádá vtip. V případě realizace scénář slibuje úspěšný a užitečný film.
O autorce:
Už v době studií zvítězila Iva Jestřábová v soutěži pro studenty FAMU vyhlášené společností Cisco Systems, Inc. Cílem bylo vytvoření scénáře a následně i krátkého filmu s názvem Bezdrátový svět (2004). Byla asistentkou režie celovečerního absolventského filmu Restart (2005), který vznikl v koprodukci FAMU, Axman Production a University of Art and Design Helsinki (UIAH). Spolupracovala i na filmu Jana a Zdeňka Svěrákových oceněného třemi Českými lvy Vratné lahve (2007).
V kategorii filmový scénář získal nadační příspěvek ve výši 200 000 Kč Petr Václav za dílo NIKDY NEJSME SAMI
Scénář Petra Václava vznikal od konce devadesátých let. V peripetiích desetiletého Ferdy odkrývá fragmentárnost a pitoresknost několika lidských osudů. Poukazuje na proměnlivost lidského chování, avšak zároveň i na všudypřítomnou lidskou touhu po lásce a nalezení smyslu života. Cesta chlapce z temného dětství je jakousi metaforou naší krize a náhle znovuobjevené svobody. Autor však pracuje se značnou dávkou fabulace a nadsázky – ty jsou znatelné již na první pohled ve výběru postav a jejich zasazení do místa děje. Bizarní drama se totiž odehrává ve vsi, kterou prochází dálková doprava a kromě bolševické samoobsluhy k ní patří i erotický klub. A právě v těchto kulisách žije Ferda, jeho otec bachař a hypochondr Hyppolitus, matka Jana − prodavačka a posléze striptérka − a dvojice z podsvětí Milan a Sylvie.
Nikdy nejsme sami je dramatická rozepře mezi smutkem a veselostí, ironií a empatií.
O autorovi:
Petr Václav vystudoval dokumentární tvorbu na pražské FAMU (1995). Pozornost na sebe strhl už svými školními krátkými filmy Tvář Žižkova (1988), Úděl (1990), Cuộc sống o Ubitovna (1992). Jeho krátký umělecký snímek Paní Le Murie (1993) se stal jedním z nejvýznamnějších dokumentaristických počinů první poloviny 90. let. Ještě před dokončením FAMU vytvořil dva dokumentární filmy pro TV cyklus OKO O rasismu a Bory šumí po skalinách (1994).
V oblasti celovečerního filmu debutoval jako autor scénáře i režisér dílem Marian (1996). Ten získal ještě v roce 1996 řadu ocenění: Stříbrného leoparda a cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni, cenu Trilobit, 2. místo poroty a čestné uznání německých filmových klubů na Mezinárodním filmovém festivalu v Chotěbuzi. O rok později pak ještě snímek získal Zvláštní cenou poroty na Mezinárodním filmovém festivalu Fórum v Bratislavě. Druhým celovečením filmem Petra Václava byla hořká love story Paralelní světy (2001) – také zde byl autorem scénáře i režisérem.