Vítězové prvního kola výběrového řízení roku 2010
„Oceněná díla jsou potvrzením, že autoři pracují na svých projektech dokonce i několik let. Takovým příkladem je Jaro Rihák, který se svému scénáři věnoval téměř 10 let. Námět Zdeňka Třešnáka patří rovněž mezi kvalitní díla, kterých je v současnosti velmi málo," konstatoval Štefan Uhrík, člen výboru Filmové nadace RWE & Barrandov Studio. „Nadějným talentem je bezesporu také Miroslav Bambušek, který byl stejně jako v předchozích kolech Sabina Bočanová nebo Karel Rada nadací oceněn již podruhé."
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získala nadační příspěvek ve výši 180 000 Kč společnost CINEART TV Prague za dílo autora Jara Riháka NA DRUGU STRONU
Tématem literárního scénáře Jara Riháka je dramatická a přitom poněkud méně známá epizoda z pohnutých dějin 20. století. Jde o reálný příběh židovských vystěhovalců, kteří utíkají před nacismem z Evropy do Palestiny na dunajském kolesovém parníku. Počet pasažérů však několikanásobně převyšuje kapacitu lodě. Jádro různorodé komunity tvoří takzvaní „betari", zástupci radikální židovské mládeže, kteří chtějí v Palestině založit židovský stát.
Originalita Rihákova konceptu spočívá ve věrohodnosti celého příběhu a v soustředění na osudy a motivy několika postav. Ty nejsou zástupnými symboly politických, národních nebo náboženských poměrů té doby, a přece je současnému divákovi zprostředkují lépe, než by to dokázala patetická gesta. Soustředěním a citlivou strohostí dosahuje Rihák dramatického působení – dokáže spojit osobní a obecné.
Autor si navíc zaslouží podporu za neuvěřitelnou energii, kterou vložil do sběru materiálu. Za látkou se skrývají jeho mnohé cesty do Izraele a rešerše v archivech. Příběh, o kterém píše, velice dobře zná. Scénář předpokládá nákladný velkofilm, jenž nemůže vzniknout jinak než se silným koproducentem a ve spolupráci několika zemí.
O autorovi:
Jaro Rihák vystudoval režii na DAMU a je současným zkušeným scenáristou a režisérem. Na začátku své kariéry působil v prešovském divadle a jako pomocný režisér se podílel na filmu Pásla koně na betoně. Od roku 1984 spolupracoval také s televizí a rozhlasem. Po roce 1989 natočil několik televizních inscenací či filmů a věnoval se dokumentům. Od roku 2009 je na volné noze, aby mohl dokončit a zrealizovat projekt Na drugu stronu, kterým žije již deset let.
K nejznámějším dílům Jara Riháka patří dokument Keď som hrala, televizní a divadelní projekty Cudzinci, Albert, Smutný valčík, Obchod na korze.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získal nadační příspěvek ve výši 80 000 Kč Miroslav Bambušek za dílo DŮL BARBORA
Důl Barbora je filmovou povídkou silné autorské razance a výrazného tvůrčího postoje a zaujetí. Tématem je vztah atmosféry dolu či spíše obecněji prostředí energetických zdrojů a ekonomicko-politické moci. Bambuškovou velkou předností je mimořádná schopnost věrohodně zobrazit tvrdé sociální poměry i běžné situace. Zobrazuje je prostřednictvím konfliktů v trendech moderní společnosti, která nekonečně hladoví po energii a zdrojích v závislosti na věčné iluzi stálého růstu.
Autorovým základním postojem k této realitě je její syrové nazírání – bez příkras, bez jakékoli stylizace či estetizace. To vše paradoxně odkrývá v načrtnutých obrazech poněkud nečekané metaforické odkazy k vyprázdněnosti světa, jehož jsme součástí.
Kromě zmíněných poselství, která nejsou autorem předkládaná prvoplánově, nabízí námět pevný dramatický oblouk a je dostatečně silný k napsání dobrého scénáře.
O autorovi:
Miroslav Bambušek patří k českým schopným tvůrcům skutečného politického divadla a opravdu nezávislého filmu. Znám je především jako představitel filmové postavy Malej Rufus ze snímku režiséra Ivana Vojnára Lesní chodci (2003). Filmovou nadací RWE & Barrandov studio je oceněn již podruhé. Poprvé získal finanční příspěvek za dílo Případ Postelberg v roce 2008.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získal nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč Milan Ležák za dílo SMRT ŠVÝCARSKÉHO PORNOHERCE
Filmová povídka Milana Ležáka je kritickým portrétem světa bulváru, jepičích i opravdových celebrit a cynických paparazziů. Přitom ale nemoralizuje, ani se nepouští do sociálních analýz. Ležák dokáže na své postavy pohlížet s porozuměním, avšak nic jim nedaruje. Příběh je sledem pečlivě odpozorovaných a precizně vygradovaných epizod. Ani dramatická stavba celého příběhu nepracuje se žádnými očekávanými klišé, nebuduje falešný oblouk, v němž by hrdina jaksi prozřel a změnil se k lepšímu.
Základním konstrukčním materiálem projektu je 20 let poctivého sběru materiálu. Autor své téma opravdu dokonale zná a dokáže vlastní originální zážitky reflektovat. Stěží bychom hledali autora, který by oplýval podobným vhledem, zároveň disponoval dostatečným odstupem, a navíc ještě zvládal scenáristické řemeslo. Svět bulváru většinou láká autory bez Ležákových zkušeností a talentu. Téma oceněného díla je aktuální a jako takové bude lákat i diváky, kteří jsou schopni i odhalit zákulisí podivného prostředí. Film natočený na jeho základě by mohl být českou komedií v tom nejlepším slova smyslu. Jednalo by se o zábavu kvalitní, se silným společensko-kritickým aspektem.
O autorovi:
Milan Ležák vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v Praze a poté i katedru televizní a filmové scenáristiky VŠMU v Bratislavě. V 80. letech si získal renomé talentovaného scenáristy a má za sebou několik realizovaných scénářů k celovečerním filmům. Po revoluci ale přijal místo fotografa bulvárních časopisů a scenáristiku pověsil na hřebík. V současnosti se k ní opět vrátil.
Známým se stal především díky scénářům k filmům Fandy, ó Fandy a Kam, pánové, kam jdete? (režie Karel Kachyňa), Krajina s nábytkem (Karel Smyczek), Vracenky (Jan Schmidt), Stupně poražených (spoluautor a režie Julius Matula). S kolegou ze studií Josefem Paštekou napsali pro Juraje Herze příběh Sladké starosti, který je dodnes označován za nejúspěšnější slovenskou komedií. Televizní hra Čeleď brouků finančníků, kterou natočil Vít Olmer, dostala na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu cenu za nejlepší komedii.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů získal nadační příspěvek ve výši 30 000 Kč Zdeněk Třešňák za dílo LIDSKÉ DŮVODY
Obsáhlá filmová povídka Zdeňka Třešňáka reflektuje období tuhé totality. Čtveřice mladých lidí se pokusí proniknout přes ostře střeženou hranici na Západ. Čísi zrada způsobí, že jeden mladý muž je zastřelen, dvě dívky skončí v kriminále a poslednímu z protagonistů se podaří utéct. Po mnoha letech se vrací. Vypátrá zrádce, vezme spravedlnost do svých rukou a minulé bezpráví oplácí popravou nebo snad vraždou.
Jde o závažnou látku korespondující s naším vleklým úsilím pochopit současné dějiny a role, které jsme v nich sehráli. Nabízí se zde i napínavý příběh v dobrodružném žánru, který lze rozvinout jako thriller nebo jako krimi. Autor poskytuje čtenáři, resp. divákovi, dostatečnou svobodu se s hrdinou ztotožnit nebo se od něj distancovat.
O autorovi:
Zdeněk Třešňák je prozaik a autor odborné literatury. K jeho nejznámějším dílů patří Chvíle před smrtí, Promiňte, Margareto, Dvacet dní špionem, Příběh podivného života, Případ dívky se šesti P, Konečně umřít.
Pod pseudonymem Kenneth Westley napsal díla Třikrát vraždy z nenávisti, Smrt vysněného idolu, Smrt útlocitného gangstera, Smrt oklamaného Pierota a jeho díla jsou obsažena např. i ve sbornících Nejlepší detektivní povídky roku, Vražda v Mariánských Lázních, Na vlky železa.
K jeho odborné literatuře se řadí Mládež v Československu a Otakar Borůvka (spoluautor).
