Vítězové prvního kola výběrového řízení roku 2011
Mezi osm vítězných žadatelů byly v prvním kole rozděleny nadační příspěvky v celkové výši 440 000 Kč.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získala nadační příspěvek ve výši 90 000 Kč
Magdalena Bittnerová za scénář KRVAVÁ POMLÁZKA
Autorka ve svém scénáři zpracovává velice palčivé téma naší nedávné historie – rok 1946 a tehdy probíhající odsun sudetských Němců. Parta chlapců v pohraničních lesích nachází památky na nedávno skončenou válku, zbraně i munici, které jsou pro ně symbolem dobrodružství a hrdinského boje. Jejich „hra na vojáky" však skončí tragédií. Ač síla tohoto příběhu vychází ze skutečných reálií, neulpívá v popisnosti akcí, ale spočívá ve vykreslení psychologie dětského uvažování, kdy válkou pokřivená nevinnost mládí nezvládne nastalou situaci a vyústí v bestiální čin.
Autorka se sudetskou problematikou dlouhodobě zabývá. Přitom je pozitivní, že se zde nesetkáváme s paletou klišé dávno obehraných scén a schematických charakterů. Nejde tedy o scenáristický kalkul, o hledání skandální historky z bolestných poválečných dějin, ale především o autorčin lidský zájem a snahu pochopit dramatickou dobu.
O autorce:
Magdalena Bittnerová v roce 2010 úspěšně absolvovala katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU. Krvavou pomlázku, absolventský scénář, zasadila stejně jako své předchozí texty do prostředí válečných či předválečných Sudet. O této problematice publikovala i historickou studii Odsun Němců z Liberecka. Příležitostně publikuje v časopise Cinepur, kam píše o žánrovém filmu. Je kreativní autorkou nejúspěšnějšího českého seriálu Ordinace v Růžové zahradě II a v minulosti dramaturgicky dohlížela na seriál Místo nahoře.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získal nadační příspěvek ve výši 80 000 Kč
Vít Poláček za scénář ČTENÁŘKA
Příběh nenaplněné lásky dvou mladých lidí je rámován srazem křesťanské mládeže v Nizozemsku v roce 1999. Mladý a bezesporu talentovaný autor Vít Poláček se noří do vnitřního světa současných dospívajících. Hlavní hrdinové, Čech a Belgičanka, se krátce střetnou, trochu poznají, ale tuto známost a možné citové vzplanutí nikdy nenaplní. Autor nechává mnoho věcí nevyřčených a otevírá prostor pocitům. Jde o silně autorský scénář. Dodejme, že autor dostal studijní stipendium do Beneluxu, takže svůj scénář může nejen podle reálií dále dopracovat, ale i vyhledávat pro výrobu případné zahraniční koproducenty.
O autorovi:
Vít Poláček je studentem magisterského stupně Katedry scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU. V roce 2011 úspěšně ukončil obor Kulturní historie na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2011 také absolvoval stáž na filmové škole RITS v Bruselu. V rámci studia na FAMU režíroval dva krátké filmy. Publikoval v časopisech Revolver Revue a ve Filmu a době.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získal nadační příspěvek ve výši 80 000 Kč
Viktor Polesný za scénář MONSTRUM
Hrůzný génius loci „u Stalina na Letné", kde byl v padesátých letech minulého století postaven a na začátku šedesátých let dynamitem odstřelen obludný, třicetimetrový žulový pomník J. V. Stalina, se stal tématem dalšího scénáře Viktora Polesného. Tvůrce se opírá o bohatý dokumentární materiál. Vzpomínky pamětníků kolem událostí, které jeho stavbu provázely, vychází z knihy Rudly Cainera. Osud sochy – monstra je otřesnou metaforou nelidského režimu a věčným mementem nejen pro pamětníky.
O autorovi:
Viktor Polesný je absolventem pražské FAMU (1977). Věnuje se dokumentárnímu i hranému filmu. Z dokumentů zaujal například jeho životopisný Fenomén Kohout či snímek ve stylu cinema direct Nezavěšujte, prosím, jste v pořadí, portrét skupiny žen zprostředkovávajících ranní buzení v hlavním městě. Dále lze jmenovat jeho televizní film Milenec Lady Chaterleyové, adaptaci Páralových Milenců a vrahů či pohádkový seriál O ztracené lásce. Věnuje se i divadelní režii. Je držitelem několika zahraničních i tuzemských ocenění (Literární fond, Trilobit, Elsa). Většinu svých filmů připravuje autorsky nebo spolupracuje na scénářích.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získali nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč
Drahoslav a Jan Makovičkovi za scénář PRVNÍ DÁMA
Literární scénář První dáma se vrací do období před vznikem Československé republiky, do posledních let rakouského mocnářství během I. světové války. Příběh je zasazen do pražské atmosféry let 1914-1918, kdy přední čeští politici teprve formulují ideu budoucího samostatného státu.
Tradiční obraz silné osobnosti T. G. M. je tu konfrontován s osobním neštěstím, s životem jeho ženy. Její perspektiva pohledu na tuto dobu a na celý chod Masarykovy rodiny se radikálně liší od pojetí, které známe z učebnic dějepisu. Jedním z témat příběhu je i osud cestovního pasu Charlotty Garrigue-Masarykové, který však ona sama nikdy nevyužila k vlastní záchraně. Její oběť umožnila manželovi odejít do exilu a pokračovat tak v práci pro svůj národ. Scénář rozkrývá skryté konflikty a otázky po významu oběti, svobody, vztahu jedince k životnímu poslání, étosu, mýtu i sebezničení.
O autorech:
Drahoslav Makovička vystudoval sociologii a estetiku na Karlově univerzitě, později složil docenturu na JAMU. Na poli televizní scenáristiky zaujal nejvíce seriálem Četnické humoresky. Je autorem scénářů k filmům Anděl s ďáblem v těle či Akce Bororo. Publikuje v časopisech Host do domu, Literární noviny či Film a doba.
Jan Makovička absolvoval v roce 1987 FAMU a vzápětí emigroval do SRN, kde se začal věnovat propagaci a PR. Mezi jeho nejvýraznější projekty patří prezentace Evropské unie v České republice či vedení Festivalu Antonína Dvořáka.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získal nadační příspěvek ve výši 100 000 Kč
Petr Václav za námět IL BOEMO
Námět režiséra Petra Václava o životních osudech českého skladatele Josefa Myslivečka patří bezesporu k nejzajímavější a nejhlouběji zpracované látce, která byla v tomto roce nadaci nabídnuta. Autor se dotýká tří základních témat: vzestupu a pádu uměleckého talentu, vztahu domova a světa v životě skladatele a v neposlední řadě předurčenosti sociálních aspektů člověka 18. století. Petr Václav svůj příběh buduje jako monumentální triptych. V první části sleduje skladatelovy umělecké počátky během pobytu v Benátkách. Následuje strmý skladatelský a společenský úspěch. Finále nabízí akt vnitřního i společenského pádu, kdy Mysliveček podléhá své nemoci znemožňující jeho kariéru virtuosa a skladatele. Dramatické napětí vytváří zejména jeho vztah k W. A. Mozartovi a zobrazení jejich obdobného, ale zároveň zcela odlišného, uměleckého odkazu.
O autorovi
Petr Václav vystudoval dokumentární tvorbu na pražské FAMU (1995). Pozornost na sebe strhl už svými školními filmy. Jeho krátký umělecký snímek Paní Le Murie (1993) se stal jedním z nejvýznamnějších dokumentaristických počinů první poloviny 90. let. V oblasti celovečerního filmu debutoval jako autor scénáře i režisér dílem Marian (1996), který získal řadu ocenění: Stříbrného leoparda a cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni či cenu Trilobit. Jeho druhým celovečením filmem byly rovněž oceňované Paralelní světy z roku 2001. Autor je nadací oceněn podruhé, poprvé to bylo v roce 2009 za scénář Nikdy nejsme sami.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získal nadační příspěvek ve výši 20 000 Kč
David Stejskal za námět MISERY, LUXURY
Příběh se odehrává ve skotském Edinburghu a okolí. Jeho autor vycházel při psaní z vlastních zkušeností mladého člověka, který nejdřív uvízl v kolonii nejen českých imigrantů a pak začal studovat film na anglické vysoké škole. Zamýšlený snímek má dvě dějové linie. V první sleduje mizérii těch, kteří šli za dobrodružstvím na Britské ostrovy a sní o úspěchu, štěstí nebo rychle nabytém bohatství, až skončí úplně na dně společnosti. V druhé vypráví příběh zahraničních studentů programu Erasmus, lidí z různých končin Evropy, často potomků z bohatých rodin. Tyto dvě roviny Stejskal rafinovaně prolíná a vytváří tak kontrast světla a stínů, úspěchů a proher. Obě prostředí přitom dobře zná, jeho postavy jsou autentické, a jelikož přes pokročilost práce stále ještě jde o námět, lze věřit ve vývoj příběhu k plné plastičnosti.
O autorovi
David Stejskal se narodil v Brně v roce 1986 do rodiny zaměstnance České televize, čímž si vytvořil blízký vztah k audiovizuální tvorbě již v raném dětství. Po ukončení gymnázia pokračoval ve studiích ve Velké Británii. Nyní je studentem režie a scenáristiky na anglické Northern Film School. S tvůrčím psaním začal v raném věku a již během studia na gymnáziu byl oceněn na několika literárních soutěžích.
V kategorii literární příprava celovečerních hraných filmů
získal nadační příspěvek ve výši 20 000 Kč
Martin Toul za námět DRUHÁ TVÁŘ
Sám autor shrnuje příběh takto: „Hartman po pětadvaceti letech poklidného manželství poprvé podvede svou ženu. Jeho utajená nevěra má za následek, že začne z nevěry podezřívat ji." Druhá tvář není ani banální komedií, ani krvavým dramatem amerického střihu. Autor naopak s překvapivou nadsázkou a s nebývalou citlivostí vytvořil lidsky pravdivý příběh, jenž svou nenápadnou originalitou výrazně přesahuje naše očekávání. Dá se předpokládat, že se stejnou bravurou si povede i při psaní samotného scénáře.
O autorovi
Autor v roce 2005 dokončil studium na SVOŠF Písek, týž rok nastoupil na brněnskou JAMU (rozhlasová a televizní scenáristika a dramaturgie), kterou nedokončil, a v současné době studuje čtvrtý ročník scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU.