Estráda praživlů

V soudobém filmu je bezdomovectví zpravidla využíváno spíše jako vedlejší motiv, jehož úkolem je přirovnávat. Roman Kozák však ve svém scénáři vytvořil svébytný uzavřený svět podivuhodného lidského mraveniště, figur, postojů a gest, které možná o současném životě vypovídají více než leckterá sociologická či dokumentaristická studie. Kaleidoskop outsiderů českého velkoměsta seznamuje s lidmi, kteří se, ač pocházejí z různých sociálních vrstev, ocitli tzv. na druhém břehu. A odtud už zpravidla jen s osudovým odstupem pozorují život a tetelení města. Autorovi se podařilo vyhnout přímočarému a sentimentálnímu zkoumání životních katastrof svých hrdinů. Soustřeďuje se plně na specifiku žánru hudebního filmu a lidská originalita jeho postav zaručuje spád i napětí.
Žánr zamýšleného celovečerního snímku sám nazývá „muzikálovou groteskou“. Při dobré volbě textaře a skladatele a pečlivé dramaturgii znamená Kozákova scenáristická práce příslib atraktivního filmu.