K moři

Petrova žena Klára onemocní a nemůže spolu s manželem Petrem a dcerami Adélou (12) a Johankou (6) vyjet na zaplacenou cestu k moři. Teprve vyšetření v nemocnici v době dovolené má totiž rozhodnout, zda nemá rakovinu. Uvolněné místo proto zaujme Petrova dcera z předešlého manželství Jíťa (16). Příběh spočívá v nuancovaném pojetí vztahů mezi postavami i v nepreferovaném pochopení každé z nich. Svědomitý otec skrývá svůj strach o osud manželky. Adéla, vášnivá čtenářka a plavkyně, si na prahu puberty připadá tlustá a méně milovaná než zlatovlasá princezna Johanka. Jíťa se cítí cizí, protože je „nevlastní“ a Johanka se ukazuje jako lstivý malý sobec, schopný si svá privilegia vytrucovat. Stručný, ale obsažný a neotřelý dialog je jen jedním z prostředků, kterými autorka udržuje rovnováhu mezi psychologickou přesností, sarkastickým humorem a laskavostí. Scénář dává naději na vznik mimořádného filmu.