Krvavá pomlázka

Autorka ve svém scénáři zpracovává velice palčivé téma naší nedávné historie – rok 1946 a tehdy probíhající odsun sudetských Němců. Parta chlapců v pohraničních lesích nachází památky na nedávno skončenou válku, zbraně i munici, které jsou pro ně symbolem dobrodružství a hrdinského boje. Jejich „hra na vojáky“ však skončí tragédií. Ač síla tohoto příběhu vychází ze skutečných reálií, neulpívá v popisnosti akcí, ale spočívá ve vykreslení psychologie dětského uvažování, kdy válkou pokřivená nevinnost mládí nezvládne nastalou situaci a vyústí v bestiální čin.
Autorka se sudetskou problematikou dlouhodobě zabývá. Přitom je pozitivní, že se zde nesetkáváme s paletou klišé dávno obehraných scén a schematických charakterů. Nejde tedy o scenáristický kalkul, o hledání skandální historky z bolestných poválečných dějin, ale především o autorčin lidský zájem a snahu pochopit dramatickou dobu.